První Vánoce ve třech

1
3 min. čtení
Vánoce s miminkem

Letošní Vánoce byly hodně štědré. Kromě vzájemných překvapení jsme si kvůli bolavým zádům nadělili nové matrace. A k zaznamenání pamětihodných okamžiků ještě nový foťák. Největší dárek ale Ježíšek doručil s předstihem – na konci října jsme si z porodnice přinesli krásnou holčičku. Přípravy na vánoční den D tak dostaly úplně nový rozměr.

Z jedné strany se pohodové předvánoční chystání změnilo na maraton mezi troubou, dětskou postýlkou, vysavačem a kočárkem, ze strany druhé jsme poprvé letos slavili ty nejkrásnější svátky v roce jako opravdová rodina. I když se to zpočátku nezdálo příliš reálné, povedlo se připravit i nějaké to cukroví, přestože z důvodu kojení jsem si jeho pečení nemohla letos zpestřit obligátním panáčkem rumu.

Také jsme nestihli první adventní neděli, věnec jsem vyráběla až na začátku prosince a výzdoba počkala na první prosincový víkend, zato jsme letos díky pravidelným procházkám dostatečně ocenili městskou světýlkovou vánoční výzdobu. A dárky? Tak ty jsem až na výjimky objednala přes internet. Pánové, co k nám zaváží balíky, už museli mít moje číslo uložené pod rychlou volbou.

Pravá vánoční atmosféra

Protože našemu drobečkovi byly v prosinci teprve dva měsíce, některé specifické přípravy na první Vánoce s prckem jsme odložili na příští rok. Nerozbitné ozdoby na stromeček, hračky zabalené v pestrobarevných šustivých papírech, speciální štědrovečerní příkrm nebo promyšlenou pohádku o Ježíškovi.

Připravili jsme spoustu světýlek, jež dokážou spolehlivě přitáhnout dcerčinu pozornost, a poprvé jí taky ukázali prskavky, které slavily úspěch. Protože miminka jsou empatická, malovali jsme si, jak se naše sváteční nálada přeleje i na malou a náš první Štědrý večer bude jen a jen plný rozesmátých tváří, ale chyba lávky.

Těžko říct proč, ale letošní čtyřiadvacátý prosinec byl ten nejprobrečenější den její dosavadní existence. Na deštivé odpolední procházce usnula jako dřevo, takže pak v dobré náladě zvládla přípravu večeře, společné focení, večeři i rozbalování jejího prvního dárku, ruce nás ale z jejího následného utěšování a uspávání bolí ještě teď. Náladu nám to ovšem zkazit nemohlo. Však o tu vánoční atmosféru jde nakonec u prvních Vánoc s novým členem domácnosti ze všeho nejvíc, ne?

Nové kouzlo Vánoc

Když jsme si odpoledne přáli šťastné a veselé se sousedy, kteří mají dvě malé děti, začala jsem se moc těšit na příští Vánoce. A na ty další. Vzpomínali jsme, jak ke každému z nás chodil Ježíšek a my jako malé děti naprosto ignorovali všechny podivnosti jeho příchodu a každý rok to rodičům „sežrali i s navijákem“.

S tím naším malým prďolou se k nám tak zase na pár let vrátí to úžasné kouzlo Vánoc, které je přítomné s malými dětmi a jak rostou, pomalu se z oslav Štědrého dne vytrácí. Dostaneme příležitost vytvořit si vlastní nové rodinné tradice a budeme si užívat tu krásnou nedočkavost a radost z nazdobeného stromečku a spousty dárků.

Teď nám nezbývá nic jiného než se těšit na prvního společného Silvestra, kterého strávíme v kruhu přátel pěkně v teple domova, vedle dětské postýlky. Pryč jsou nevytopené chaty a sudy piva, z takových oslav už jsme holt vyrostli. Ale dřív bude předcházet ta nejnáročnější část našich prvních společných Vánoc – návštěvy rozvětvených rodin a příbuzných, kteří se na toho našeho malého Ježíška už moc těší.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email

Jeden komentář: “První Vánoce ve třech”

  1. irena fuksová napsal:

    pěkné