Stěhování je pro kočku! Aneb jak přežít přesun domácích mazlíčků

4 min. čtení
shutterstock_54915883

Pořekadlo „Lepší je vyhořet než se stěhovat“ je tisíckrát omílané klišé, které se nakonec stejně nikdy nevyslyší a spíše než po zápalné lahvi sáhne většina z nás po telefonu a v lepším případě zavolá stěhovací firmu. V tom horším dochází k tomu, že se na pár dní sami staneme stěhováky a na úkor vlastní fyzické destrukce se vydáváme vstříc nové životní etapě. Jak ale tento přesun zvládají naši domácí mazlíčci?

Na místo svého domova je člověk fixován do té míry, do jaké se v něm cítí spokojen. Narušení této vazby je mnohem „zkousnutelnější“ v případě vidiny lepší budoucnosti. Může se ale docela jednoduše stát to, že naše priority zcela nekorespondují s očekáváními a přáními našich čtyřnohých kamarádů. U psa jakožto věrného přítele člověka se dá předpokládat, že svého pána bude oddaně následovat kamkoliv. Je to přece jen tvor domestikovaný, který se dokáže lecčemu přizpůsobit. Hlavně když denně dostane porci svých oblíbených granulí, přátelské poplácání a podrbání za uchem, na které je zvyklý. Během pár dnů si osvojí i nové teritorium, s jehož pachy se prostřednictvím vnímavého čenichu poctivě seznámí a následně si je také po svém přeznačkuje, aby bylo jasné, kdo je tady nyní pánem.

Podstatně hůře se ale bude se změnou prostředí vyrovnávat kočka, která je sice také čtyřnohá, ovšem to je asi tak jediné, co má se psem společného. Ta se totiž o význam slova domestikace jen letmo otřela kožichem, ale více si s ním svou paličatou hlavu už nelámala. Prvním oříškem bude samotný transport kočky. Přepravka, kterou jste jí s dobrými úmysly, vedoucími k zajištění maximálního pohodlí, koupili, se vám může líbit sebevíc, přemluvit kočku, aby do ní dobrovolně vlezla, vám však půjde jen horko těžko. Nezbyde tak nic jiného než ji odchytit a bez okolků ji nacpat dovnitř. Za tento manévr se vám pravděpodobně odmění nepřátelským syčením, není vyloučeno, že dojde i k nějakému tomu škrábnutí. Měkoučkou dečku, kterou jste jí předraženou přepravku vystlali, vám během přepravy do nového domova s největší pravděpodobností ocejchuje zvratky nebo průjmem, takže během cesty nejen že budete muset poslouchat neustálé mňoukání, budete navíc nuceni – přes riziko vlastního nastydnutí – také intenzivně větrat.

Když je cesta za vámi a vy chcete konečně zvolat hurá, vězte, že boj o přežití teprve nastal. Zatímco psík se k vám bude po vyložení k prasknutí narvaného auta lísat a jásat, že si opět může užívat vaši pozornost, kočka nejspíš naštvaně zaleze do kouta a minimálně do druhého dne se s vámi nebude „bavit“. Samozřejmě nezapomene i zbylé kouty pečlivě označkovat, přičemž se můžeme jen domnívat, jestli šlo o pomstu za nevlídné zacházení, nebo o projevení strachu z neznámého prostředí. Tyto drobné nešvary uvnitř domu lze vydržet a s prudkými změnami nálad vaší kočky se zkrátka smířit. Jak se však jedná o její pohyb mimo dům, jde veškerá legrace stranou a nezbývá než řídit se radami odborníků. Ti se shodují na tom, že při přemístění kočky do nového domova toto místo kočka za svůj domov rozhodně nepovažuje. Kočky jsou totiž na místo svého života fixovány daleko více než lidé, proto si na jeho změnu musí zvykat déle a pozvolna. Doporučuje se proto minimálně 3–4 týdny kočku vůbec nevypouštět ven a nechat ji v místě, které by za tuto dobu měla přijmout za své nové působiště. V opačném případě by se totiž mohlo stát, že se váš dobrý úmysl „pustit kočičku ven, aby se proběhla“ změní v tragédii, před kterou ji nezachrání ani oněch pověstných devět životů.

Kočky mají totiž tendenci vracet se zpátky na místo, odkud pocházejí. Je tedy možné, že když svou kočku v rámci nutné aklimatizace neuhlídáte, vydá se na vlastní pěst hledat svůj původní domov. Bez ohledu na to, že je vzdálený třeba i stovky kilometrů. Často ale bohužel dochází k tomu, že dříve než s prvním milníkem se potká s nárazníkem projíždějícího auta…

Při stěhování svých domácích mazlíčků je tedy dobré myslet na to, že se v žádném případě nejedná o další z krabic, které jednoduše převezeme z místa na místo. Jsou to právoplatní členové domácnosti a podle toho se s nimi musí také zacházet. Dbát osvědčených rad odborníků a veškerá případná rizika tak předem eliminovat. Štěstí přece přeje připraveným :-)

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email