Setkání s legendou

3 min. čtení
Ayrton Senna - legenda Formule 1

Pokud rádi cestujete po stopách slavných lidí, momentů a míst, rozhodně byste na svých cestách neměli minout italskou Imolu. Nachází se půl hodinky jízdy autem od Bologni. Čím je toto bezmála sedmdesátitisícové město v kraji Emilia Romagna zvláštní? Sportovním fanouškům, zejména těm motoristickým, není třeba nic vysvětlovat. Pro ostatní máme malou průpravu.

Kalendář ukazuje 1. květen 1994:

Na Autodromo Enzo e Dino Ferrari di Imola najíždějí závodníci do 7. kola Velké ceny San Marina Formule 1. Vede Ayrton Senna následovaný Michaelem Schumacherem. Sennův modrobílý monopost Williams se více než třísetkilometrovou rychlostí řítí zatáčkou Tamburello. V jednom momentě najednou nepokračuje vlevo, jak by měl, ale nabírá přímý kurz a neuvěřitelnou rychlostí naráží do zdi. Senna okamžitě upadá do hlubokého bezvědomí a po prvním akutním ošetření přímo na závodní dráze je letecky transportován do nemocnice v Bologni. Tam svým zraněním, navzdory veškeré snaze lékařů, podléhá a stává se po Rakušanu Ratzenbergerovi druhou obětí tragického italského víkendu. Svět přichází o jednoho z nejlepších sportovců v dějinách…

O dvacet let později…

Ayrton Senna - legenda Formule 1

Ayrton Senna – legenda Formule 1

…Setkání s ním bylo velice silné. Seděl v Parco delle Aque Minerali, který vyplňuje vnitřní prostor závodního okruhu v Imole, zhruba v úrovni zatáčky Tamburello. Hlavu měl skloněnou, pohled do země, zadumaný smutný výraz, v rukou rudou růži. Po celou dobu našeho setkání seděl nehnutě, nohu přes nohu, stále se stejným výrazem ve tváři. Bylo mi úzko. Chodil jsem kolem něho a mlčky si ho prohlížel. Těžko slovy vyjádřit myšlenky, které se mi honily hlavou. Legenda!

Díval jsem se na jednoho z nejlepších a nejvýraznějších sportovců v dějinách. Obcházel jsem bronzový podstavec, na kterém seděl, a pozoroval výjevy z jeho života. Všechny z nich jsem si okamžitě spojil se scénami dokumentu, který o něm vznikl. To ještě umocnilo náboj celé situace. Měl jsem husí kůži! Bylo v tom něco magického. Něco, co člověk nezažívá každý den. Něco jen obtížně popsatelného. I teď hledám slova jen těžko.

Přesto se těším, až ho znovu navštívím. On bude stále sedět nedaleko od místa osudného okamžiku svého života. Bude mít stále stejný výraz. Kolem něho bude zase o něco víc vzpomínkových předmětů, které mu nosí lidé z celého světa. Nejspíš i já budu mít během dalšího setkání s ním znovu stejné pocity a myšlenky. Přesto je ale toto setkání vždy výjimečné. I když je to už více než dvacet let, co opustil tento svět.

Pokud se rozhodnete za Sennou vypravit, rozhodně před tím zhlédněte dokument s všeříkajícím názvem Senna z roku 2010. Jen tak si uvědomíte, s kým máte v Parco delle Aque Minerali tu čest. A jen tak do sebe budete moci nechat proudit elektrizující magii toho místa. Tedy pokud jste Sennův osud nesledovali v přímém přenosu. Potom pro vás bude zážitek pravděpodobně ještě silnější.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email