Laterna magika – příběh značky: Díl 2.

V květnu 1959 se v Paláci Adria na Jungmannově náměstí usídlila nově vzniklá scéna Národního divadla – Laterna magika. Ale fenomenální úspěch na Expu 58 nezaručoval světlou budoucnost. Režisér Alfréd Radok, umělecký vedoucí tohoto experimentálního divadla, také hned s prvním novým titulem tvrdě narazil.

Chystaný program měl tři části a jeho středem byla kantáta Bohuslava Martinů Otvírání studánek s námětem lidových tradic, poeticky propojených na plátně a na jevišti. Ale hned po předváděčce, jíž byl přítomen tehdejší ministr kultury Ladislav Štoll se svým předchůdcem Václavem Kopeckým, choreografii, která neoslavovala budování socialismu a nadto pracovala s hudbou emigranta, zakázali. Radok odešel z divadla, neměl rád ústupky. Dílo se vrátilo na repertoár v lepší atmosféře roku 1966, po revoluci byla dvakrát uvedena jeho rekonstrukce. V šestašedesátém se vrátil na post šéfa Laterny i Radok. V srpnu 68 ale emigroval a nakonec se na dlouhá léta stal šéfem divadla scénograf Josef Svoboda.

V 60. letech Laterna magika lákala především turisty, až 70 % návštěvníků jejího programu představovali cizinci, proto také neměla divadelní prázdniny v létě, ale v zimě. Její ekonomické výsledky byly srovnatelné s průmyslovým podnikem. V roce 1967 vyrazila s programem Revue z bedny na Expo 67 do Montrealu. Šlo jen o pětatřicetiminutové představení, ale hrálo se až dvanáctkrát denně a kromě uměleckého úspěchu znamenalo značný přísun valut.

Soubor vydělával i díky zájezdům do zahraničí. Fungovaly tři zájezdové skupiny, takže se dalo hrát na 4 místech současně. Angažmá v Laterně bylo i z tohoto důvodu žádané – jezdilo se do zahraničí na dlouhé měsíce, často do zemí západní Evropy, do Kanady, USA. Tanečníci i technici se po čase střídali – jeden zájezd do Jižní Ameriky trval pro interprety dokonce 10 měsíců, a díky prostřídání cestovala po jihoamerických státech Revue z bedny pět let bez přerušení. Tanečníci měli po půl roce nárok na návrat domů, ale odváželi si nezapomenutelné zážitky. Ačkoli s nimi cestoval i dozor, podle vzpomínek pamětníků se mohli vždy domluvit mezi sebou a vytratit se na pár dní pryč za památkami. Laterna magika lidem dovolila naprosto reálný zážitek svobody…

Přestože Laterna vydělávala Československu velké peníze, zpět na tvorbu premiér příliš mnoho financí nepřicházelo nikdy. Ale na repertoáru to naštěstí poznat nebylo, i když se později Laterna musela dělit o Adrii s Divadlem za branou. Na konci 60. let se revuální charakter představení začínal tvůrcům přežívat, chtěli začít dělat opravdové divadlo. Tu pravou syntézu našli v roce 1977, kdy se zrodil legendární Kouzelný cirkus.

Inscenaci o dvou klaunech putujících za obrazem nedostižné krásky Venuše, kterou pro ně nechal obživnout zlovolný Svůdce, vytvořil tým režisérů vedený Evaldem Schormem. Spolu s ním se na inscenaci režijně podílel Jiří Srnec, zakladatel černého divadla, Jan Švankmajer, přední český výtvarník a animátor, a na scénáři spolupracoval i architekt Josef Svoboda, kameraman Emil Sirotek a choreograf Karel Vrtiška. Práce trvala víc než rok. Ve své době představení okouzlovalo triky, díky kterým interpreti plynule přecházeli z jeviště na plátno a komunikovali spolu, Svoboda nadto scénu vyřešil jako arénu – divadelní šapitó, na kterém je promítán panoramatický obraz. I dnes působí scény, jako je let balónem nebo „jízda na štaflích“, realisticky. Představení má nádech poetismu, se kterým ho pojí téma cirkusu, a je vlastně baladou o pomíjivosti, neboť Venuše se nakonec stane pozemskou ženou a klauni zestárnou sami. Jen Svůdce je přemožený, zahynul tak, jak se zrodil.

Inscenace Kouzelný cirkus od chvíle svého uvedení nikdy nezmizela z repertoáru. Dodnes se jí odehrálo přes 6330 repríz, byla na zájezdech v 16 zemích světa a vystřídaly se v ní tři generace tanečníků: 24 Svůdců, 29 Venuší, 22 Veselých a 25 Smutných klaunů.

Přečtěte si také první a třetí díl tohoto seriálu.отправить смс на 905обсадная труба для скважины цена украинапосещение стоматолога во время беременности

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email