Jak si krátit dlouhé chvíle během cesty vlakem

5 min. čtení
cestování vlakem

Rád cestuji, a tím nemyslím jen poznávání více či méně vzdálených míst, ale také samotnou cestu. Proto také dávám přednost jízdě ve vlaku nebo autobusu před letadlem, i když se v dnešní době cena za letenky pomalu vyrovnává ceně jízdenek, nemluvě o rychlosti a snad i pohodlí letecké dopravy. Lety na kratší vzdálenosti však jsou pro mě tak rychlé, že nevytváří prakticky žádný prostor pro přemýšlení, meditaci, komunikaci se spolucestujícími, čtení nebo jiné aktivity, na které si během normálního života musím vyhradit speciální prostor. Z tohoto pohledu nabízí cestování vlakem úplně jiné možnosti. 

Otevírám dveře vagonu a nadechuji se čerstvého mrazivého polského vzduchu. Mám za sebou osmihodinovou jízdu vlakem z Otrokovic u Zlína do Poznaně s přestupem v Katowicích. „Uteklo to rychle,“ říkám si a tuto skutečnost připisuji mimo jiné několika netradičním aktivitám, které jsem si pro cestu vymyslel.

Dobře, možná už teď trochu podvádím, jak už to tak u univerzálních rad ve stylu „5 zaručených tipů pro…“ chodí. S vykonáváním činností, které mi měly zkrátit dlouhou chvíli, jsem začal až ve druhé části cesty po přestupu v Katowicích, která trvala přes 5 hodin, to jen pro úplnost.

První část cesty jsem totiž vyplnil nasloucháním životnímu příběhu čtyřicátníka, který se se mnou dal do řeči hned poté, co jsem se usadil do svého sedadla. Vedli jsme dialog a já se toho dozvěděl spoustu, třeba jaké je to žít na Maltě nebo jak se stát krupiérem a proč jím raději nebýt. Můžeme to počítat jako nultou radu pro krácení dlouhých chvil na cestách – povídejte si s cestujícími a především naslouchejte.

Konečně se společně dostáváme k oněm kýženým aktivitám, kterými jsem zaplnil další hodiny strávené ve vlaku. Projednou jsem se zkrátka rozhodl odložit knihu, nepouštět si do uší tóny melodického rocku nebo nehrát Subways Surfers na mobilním telefonu. Pokud by vás to náhodou také někdy napadlo, zkuste dělat následující:

  1. Pohybujte se

Velkou výhodou cestování vlakem je poměrně výrazná volnost pohybu. Na rozdíl od autobusu nemusíte celou cestu sedět ve svém sedadle, můžete vstávat, sedat, procházet se po uličce, zajít si na záchod nebo do jídelního vozu. S pohybem po vlaku ale můžete zajít ještě dál. Co takhle si pomalým tempem projít všechny vagony, všímat si drobných rozdílů, zjistit si obsazení vlaku? Já jsem se touhle procházkou zabavil na bezmála 25 minut.

  1. Pište

Také rádi píšete? Tak pište! Je jedno o čem, pro koho a jak, dokonce ani nevadí, když po nějaké době papír zmuchláte a vyhodíte. Vymýšlejte příběhy a dejte nový život osobám, které s vámi sdílí kupé. Já měl po prohlédnutí svých spolupasažérů jasno. Najednou se mnou cestovali zkrachovalý rozvedený manažer s prázdným výrazem, cílevědomá krotitelka lvů a chlapec, který toho věděl méně, než si myslel. Pak už jen stačilo postavy propojit jedním příběhem. Ten už ale nikdo neuslyší – nestál za nic a popsaný papír letěl do koše. Ale to nevadí, já jsem se na další půlhodinu zabavil.

  1. Učte se slovíčka

Pár minut se můžete bavit doplňováním slovní zásoby. Stačí vám k tomu slovník v mobilním telefonu, ten papírový u sebe asi mít nebudete. Já měl namířeno do Polska, tak jsem pracoval na rozvíjení své polštiny. Stačilo se rozhlédnout kolem sebe. Teď už vím, jak se polsky řekne jídelní vůz, rozmazaná rtěnka, vlasy jako dráty, rozlité kafe nebo nefungující topení.

  1. Hádejte povolání

Když už nevíte co dál, pořád můžete ve své hlavě pracovat se spolucestujícími a zapojit fantazii. Snažte se třeba uhádnout, jaké mají povolání. Hned co do mého kupé přistoupila žena ve středním věku, zkoušel jsem si tipnout. „To musí být učitelka,“ říkal jsem si. Kromě vnitřního pocitu mě k tomu vedla její neustálá potřeba opravovat svého syna, snaha o upravený vzhled a prahnutí po informacích. Po chvíli jsem na to přestal myslet. Brzy jsem se ale dočkal odpovědi, z úst náctiletého v jeden moment zaznělo: „Mama, nie wiem, ty jesteś nauczycielką, nie ja!“ Bingo!

  1. Ozvěte se svým známým

Dlouhá cesta vlakem je skvělou příležitostí k napravení starých restů. Sem patří i komunikace s těmi, na které jsme často sice mysleli, ale neudělali si čas, abychom se jim ozvali. Vezměte telefon a náhodně zvolte jednoho šťastlivce, který si zprávu nebo hovor od vás zaslouží. Může to být starý rodinný známý, spolužák ze základky nebo náhodný spolucestovatel z dovolené.

  1. Nedělejte vůbec nic

Nic, vůbec nic! Nevytahujte sluchátka, přestaňte psát a myslet na své povinnosti. Dívejte se z okna nebo do prázdna, vyžeňte veškeré myšlenky a relaxujte. Já vím, je to velmi těžké, jsme zavaleni starostmi a dnešní doba a společnost nás donutila naučit se multitaskingu. Jenom na chvíli to zkuste, a pokud se vám to povede, věřte, že za tuto činnost budete vděčni nejvíce.

Jsem bytostně přesvědčen, že dlouhé cestování vlakem má své kouzlo a není nutným zlem, jak se může na první pohled mnohdy zdát. Otevírá spoustu příležitostí pro aktivity, do kterých bychom se jinak nikdy nepustili. Jak vnímáte železniční, potažmo autobusovou dopravu vy? Je pro vás utrpením, nebo dobrodružným zážitkem? A máte také nějaké vlastní způsoby, kterými si cestu krátíte?

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email