Psycholožka radí, jak přežít prázdniny s dětmi

1
6 min. čtení
shutterstock_62085625

Psycholožka pro děti i dospělé Petra Štarková je známá ve svém oboru i díky tomu, že přispívá do odborných psychologických časopisů a nově píše také pro on-line verzi amerického magazínu Psychology Today. Je autorkou knižní novinky o psychologii Jak to chodí v lidské hlavě, (původně určené dětem, ale čtou ji i dospělí) a napsala také dětskou knížku Pirát jménem šampaňský. Poradila nám, jak přežít prázdniny, aniž bychom děti ponechali jen svému osudu či je naopak přetížili, a abychom je s nimi jako rodiče trávili aktivně a tvořivě.

Jak by měly vypadat dětské letní prázdniny z pohledu psychologa? Co by o nich mělo dítě ideálně dělat a zažít?

Myslím, že neexistuje univerzální recept. Každé dítě je jiné a má jiné potřeby. Jedno si potřebuje odpočinout od školy, jiné vyhledává nové informace a znalosti. Někdo se těší na tábor, jiný je nejraději doma. Děti by o prázdninách měly dělat hlavně to, co je baví. Pro jejich vývoj je důležité, aby se naučily samy si volit, co budou kdy dělat, zkusily vymýšlet nové činnosti a zabavit se, když se nudí. Měly by také dostat příležitost rozvíjet a prohlubovat své zájmy, vyzkoušet třeba nové činnosti a sporty.

Někteří rodiče se dětí „zbaví“ téměř na celé prázdniny, jiné úzkostlivější maminky se naopak bojí předškolní dítě vyslat na pár dní a nocí mimo domov a svou „náruč“. Jak to vnímáte vy?

Žádný extrém nebývá dobrý. Děti by na jedné straně měly dostat možnost si o prázdninách dostatečně užít rodičů i domova, na straně druhé jsou však i letní měsíce dobrou příležitostí ke zvýšení dětské samostatnosti a rozšíření jejich obzorů.

Doporučujete učení o prázdninách?

Učení jako takové moc ne, pokud to není nutné. Děti by si od školní výuky měly spíše odpočinout – nabyté vědomosti se tímto přerušením učebního procesu v jejich hlavách často „usadí“ a zafixují lépe než neustálým opakováním. Měly by ale být vedeny získané dovednosti využívat – např. psát dopisy, vyrábět cestovní deník, číst mladším sourozencům knížky, podle věku samostatně nakupovat nebo cestovat, komunikovat v cizím jazyce a podobně, aby viděly, k čemu je to, co se přes rok naučily, dobré.

Jaký by měli rodiče svým školákům připravit prázdninový program?

To záleží samozřejmě jak na dětech, tak na možnostech jejich rodičů. Nejobtížnější je někdy najít kompromis a zkombinovat odpočinek a aktivní program tak, aby co nejvíc vyhovoval všem členům rodiny.

Co nejvíce řeší při plánování prázdnin rodiče teenagerů?

Velmi často je trápí malý zájem dětí trávit prázdniny s nimi. Dospívající mají občas vlastní program s vrstevníky a dovolená s rodiči jim pak připadá neatraktivní. Dalším problémem bývá cena prázdninových táborů, soustředění a pobytů u těch, kteří i přes horší finanční situaci rodiny dětem od malička dopřávali „to nejlepší“, tedy drahé sporty, koníčky a výlety. S věkem dětí však náklady na tyto aktivity rostou a děti jsou pak navyklé na určitý standard, který vyžadují.

Jak se díváte na „domácí“ prázdniny u nekonečné počítačové hry?

Žádný jednostranný zájem není ideální. Hraní počítačových her však může být koníček jako každý jiný. Záleží na tom, jaké hry děti hrají, jak často a s kým. I počítačová hra může být koneckonců jak tvořivou aktivitou, tak příležitostí k navazování a udržování sociálních kontaktů.

Mohou být prázdniny lékem na nějaké problémy, které přes rok v psychologické a psychoterapeutické ambulanci řešíte?

Určitě, například na přetížení dětí školou, kroužky a aktivitami nebo na nedostatek času stráveného společně s rodiči.

Co doporučujete rodičům, kteří mají děti s nějakým handicapem (ADHD, PAS), jak ti mají přežít prázdniny?

Máte pravdu, že rodiče výchovně náročnějších dětí, zejména těch se závažnějšími diagnózami, prázdniny nezřídka opravdu spíše přežívají. Doporučit lze zejména, aby nezůstávali na své problémy a potíže svých dětí sami. Už předem se dá domluvit a naplánovat pomoc prarodičů, příbuzných, přátel, asistentů nebo organizací, které pro tyto děti mívají nějaký program. Pro děti, které potřebují více pohybu, mohou být vhodné nejrůznější příměstské sportovní tábory, ty hloubavější (třeba i s Aspergerovým syndromem) často nadchne vědecký tábor nebo prázdninový program muzea. Každopádně u dětí, pro které je náročnější „normálně“ fungovat mezi ostatními a ovládat své chování, je nutnější dbát, aby měly dostatek místa pro sebe a soukromí, kde mohou na chvíli vypnout a fungovat podle své přirozenosti.

WHO doporučuje lidem, aby každý den pobývali nejméně hodinu v přírodě. Při dnešním způsobu života a trávení času u počítačů je to možná často nejen u lidí ve městech, ale i na vesnicích náročné…

Dětem (ale i nám dospělým, přiznejme si to) se někdy nechce ven, protože pohodlí a množství hraček i jiných možností zábavy je v domácnostech daleko vyšší než kdekoliv jinde. Také děti baví počítačové hry nebo ty na herních konzolích, sledování videí youtuberů a tak dále. Potom je potřeba využít zájmů, které dítě má, a respektovat jeho celkové zaměření, abychom je do přírody dostali. Procházka bez jiného programu dnes většinu dětí příliš neláká. Zato pokud má pobyt venku pro děti nějaký účel, který jim dává smysl, účastní se mnohem raději. „Vědecky“ zaměřené děti mohou například sbírat vzorky listů či vody nebo třeba brouky, které si doma prohlédnou pod mikroskopem, těm, které rády zahradničí, nemusíme bránit kultivovat záhonky v parku. Jiné typy dětí mohu ocenit třeba pozorování ptáků a veverek dalekohledem nebo lezení po stromech. Souboj pěnovými meči také nemusí být úplně marný. Ideální je, když se rodičům podaří najít s dětmi společné zájmy. Proč třeba nevytvořit video v přírodě s nějakou challenge (výzvou), jak se tomu dnes moderně říká, kdo udělá na workoutových prvcích na hřišti více sedů lehů nebo v lese najde více hub? :-)

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email

Jeden komentář: “Psycholožka radí, jak přežít prázdniny s dětmi”