Jako rodič jsem se na JůTubery a Minecraft dívala s despektem, než jsem si vzpomněla na svůj slib z dětství: nebudu nikdy zesměšňovat to, co bude bavit mé děti. Přestala jsem kritizovat, že se dívají na videa, kde hraje Minecraft někdo jiný, i že sledují videa svých oblíbených JůTuberů, a dokonce jsem s nimi už podruhé zašla na komunitní festival CraftCon pro všechny milovníky online zábavy, Minecraftu a Youtube. Nedalo mi to a jejich vrstevníka, který raketově stoupá v oblíbenosti a má již přes sto tisíc odběratelů videí na svém kanálu „Mishovy šílenosti“, jsem vyzpovídala.
Misha (vl. jm. Michal Florian) byl při rozhovoru spíše plachý, ale měl svůj názor. Občas jsem měla dojem, že si ze mě dělá legraci. Mluvení na podiu před plným sálem v pražském KD Ládví mu sedělo mnohem víc. Celých dvacet minut byl při něm spontánní a reagoval na dotazy z publika pohotově. Na svůj věk působí vyzrálým dojmem. Misha žije s rodinou kousek od Brna. Jeho 21letý bratr Metadon (vl. jm. Oldřich Florian), který studuje práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, patří také mezi oblíbené JůTubery a při rozhovoru chvílemi Mishu doplňoval.
Kdy jsi natočil své první video?
Misha: V pěti letech. Rozjelo se mi to až po prvním songu a najednou jsem měl tisíc odběratelů. Ten song tenkrát byl o tom, jak nesnáším hatery. Ale už mi nevadí.
Proč jsi nazval svůj kanál „Mishovy šílenosti“?
Misha: Byl to bráchův nápad. Ze začátku mi trošku pomáhal, ale já sám jsem to nahrával. Já jsem byl v rodině jedinej, kdo byl rozjetej JůTuber. Brácha se rozjel až teď.
Metadon: To je pravda tak napůl. V pěti letech si Misha začal natáčet Let’s Playe z Minecraftu, jenže se na to nikdo nedíval. Kanál „Mishovy šílenosti“, který je teď tak úspěšný, jsme rozjeli až společně a já ještě předtím streamoval na Twitch a dával videa na svůj Youtube kanál.
Kdo z vás složil úspěšný Minecraft song, který se pomalu ale jistě stává hymnou fanoušků této hry?
Misha: Brácha.
Metadon: Vzal jsem nejpoužívanější akordy z 50. let, řekl jsem si, že udělám chytlavý song, a přemýšlel jsem o čem. Pak mě napadlo, že o Minecraftu, a tak vznikl Minecraft Song. Nahrál jsem to ve svém studiu a Misha to nazpíval. Bylo mi jasné, že když to bude zpívat malý kluk, bude to mít větší úspěch.
Kolik času se denně věnuješ natáčení?
Misha: Hodně, jinak bych víc hrál Minecraft. Podporuje nás v tom hlavně taťka. Některé nápady jsou i jeho.
Děláš ještě něco jiného? Nějaký sport nebo čteš knížky?
Misha: Chodím na judo a na klavír. A taky mám ještě server s názvem MishaCraft. Tam si se mnou fanoušci můžou zahrát.
Jsi ve třetí třídě. Baví tě škola?
Misha: Ne. Všechno je tam nuda. Pomohlo by mi, kdybych tam mohl používat kameru.
Nebo kdyby se některé předměty učily prostřednictvím hry Minecraft?
Misha: Jooo. Přitom bychom neseděli v lavicích, ale společně nebo po skupinách. Ale to nejde. Třídní učitelka mě v tom moc nepodporuje. Pořád někomu nadává, když si zpívá moje písničky. Dokonce si stěžovala i v ředitelně (pokrčí nešťastně rameny).
Metadon: Dala to na policii a na sociálku. Rodiče chodí po úřadech a vysvětlují, že Michal není ohrožené dítě.
Chtěl bys být i něčím jiným kromě JůTubera?
Misha: Nic mě nenapadá. Chtěl bych být dobrým JůTuberem a mít co nejvíce odběratelů.
Už jich máš sto tisíc. Pamatuješ si ten pocit, když se tam to číslo objevilo?
Misha: Čekal jsem na posledních čtyřicet s celou rodinou. Je o tom video, jak se to odpočítává a pak to přišlo. Sto tisííííc! (smích)
Jak dosáhnout takového úspěchu v devíti letech?
Misha: Musíte mít nápad a ještě dobrej obraz. Jinak to lidi nebudou sledovat, protože to bude špatná kvalita.
Před chvílí zazněla z pódia otázka a všichni v sále hned věděli, který JůTuber nemá rád vosy. Proč ti vadí?
Misha: Prostě píchaj.
A včely?
Misha: Ty jsou v pohodě.
Jak často dáváš na Youtube nové songy?
Misha: Podle toho, co bráchu napadne dalšího (smích). Teď připravujeme song o CS:GO. A právě jsme zveřejnili mix našich songů jako speciál ke 100 000 odběratelů, takže se můžete na mém kanálu podívat.
foto: autorka a archiv Mishy a Metadona
vážne JuTuber? JUtuber? vám j**e? 😀
Použili jsme termín, který se oficiálně používá. Je i v názvech knih od nakladatelství CooBoo. Sama jsem používala Youtubeři, ale od vydání knih o nich se také přikláním k JůTuberům 🙂
Z rozhovoru na mě autorka působí velice nepříjemně. Nehledě na neprofesionální přístup. Místo, aby si rozhovor domluvila sama, poslala za zpovídaným malé dítě s prosíkem… Také se mi nelíbí, s jakým pohrdáním k chlapci v rozhovoru přistupuje. Pojem „JůTuber“ tomu dává ještě korunu. V názvu knihy je to slovní hříčka… Hlavně, že jste POUŽILI termín, který se POUŽÍVÁ. Dneska vážně může psát každý žabař…
Děkujeme za Vaši zpětnou vazbu. Jistě se nelze trefit do noty všem ;-).
Nápad na rozhovor vznikl spontánně přímo na akci a autorčin syn je Mishův velký fanoušek, takže jednoduše využili situace. Slovo pohrdání jistě není na místě, jde o setkání různých generací, které si právě v tomto tématu moc nerozumí. Pro většinu starších lidí je asi taková „sláva“ nepochopitelná. Vývoj však nezastavíme, a to ani v jazykové stránce věci – stačí si zadat na stránce youtube.cz heslo „jutuber“ a uvidíte, kolik jich samotných se takto nazývá. Líbit se nám to nemusí, ale je to tak 😉
Vidíte, Hanne/o, na mě zase působí velmi nepříjemně a pohrdavě Váš komentář 😉
I jsem se kvůli němu ještě jednou podívala na ty otázky, ale žádné pohrdání z nich tedy vážně necítím…
Děkujeme, Májo ;-).
No, ony se ty knihy tak jmenují nejspíš hlavně kvůli autorským právům. Stejně tak Utubering se jmenuje takhle a ne Youtubering. Ono totiž nelze jen tak použít název či logo YouTube. 🙂