Jemnocit autorky

Poezie už mezi lidmi nedostává tolik prostoru jako dříve, u valné většiny má dokonce přívlastek nudná či trapná. Mnohem populárnější jsou videa, některá takřka bez poetiky, přitom velká část z nás po romantice touží. Psát básně nejde zcela každému a zdá se, že ještě méně je jejich čtenářů. O to větší obdiv patří těm, kteří poezii píší a nestydí se za to, ba naopak – chtějí vydat oficiální básnickou sbírku.

To není úplně jednoduché, naštěstí internet, respektive sociální sítě a různé online platformy mají jednu skvělou schopnost – spojovat lidi na stejné vlně a pobízet je k vzájemné pomoci. Tuto výhodu využila i trojice brněnských autorek připravované sbírky s názvem Jemnocit a na stránkách Startovač.cz už běží jejich kampaň.

NEBOJÍTE SE REAKCÍ LIDÍ NA TO, ŽE V BÁSNÍCH OTEVŘENĚ ODKRÝVÁTE SVOU SEXUÁLNÍ ORIENTACI?
Veronika: „Ani ne. Moji nejbližší o mně pravdu již znají a z lidí, které neznám, se moc nestresuju.“
Bet: „Já už mám coming out řadu let za sebou a od té doby jsem svou orientaci nikdy neskrývala. Naopak si myslím, že je důležité, aby lidi procházeli nejen osobním, ale i společenským coming outem. Nemáme se za co stydět.“
Markéta Spen Krejčí: „Někdy ano. Je to má špatná zkušenost s přiznáním, která ve mně ponechala zbytky následků. Ale já si pevně stojím za svým štěstím a to, že píši básně o ženách, mi naopak pomáhá případnou kritiku ustát.“

JAKÁ EMOCE NEJČASTĚJI STOJÍ ZA VZNIKEM VAŠICH BÁSNÍ?
Veronika:
„Pro mě jsou největší inspirací asi stále nešťastné lásky a celkově pocity zklamání, se kterými se člověk musí vyrovnávat.“
Bet: „Láska. Touha. Bolest. Něco, co působí vnitřní pnutí, kreativní neklid, který musí ven.“
Markéta Spen Krejčí: „Nejčastěji jsou to pocity, o kterých se těžko hovoří.“

JSTE TŘI. PROČ JSTE SE DO TOHOTO PROJEKTU PUSTILY SPOLEČNĚ A NE KAŽDÁ SÓLO?
Veronika:
„Za sebe musím říct, že by mne asi ani ve snu nenapadlo vydat čistě svoji sbírku básní. Zaprvé proto, že jich nemám mnoho, a zadruhé si nemyslím, že by byly na příliš dobré umělecké úrovni. Pořád jsem uvnitř sebe dítětem plným představ a ideálů o spravedlivém světě. Když píšu, je pro mne důležité vypsat se z pocitů, které v ten moment prožívám, a tomu odpovídá i moje tvorba. Ráda si hraju s verši, takže to často dopadá tak, že se zamotám do různých klišé… Každopádně mám velké štěstí, že mě moje starší kolegyně vzaly mezi sebe a umožnily mi nahlédnout do světa opravdové poezie, za což oběma tímto děkuji.“ :-)
Bet: „Oslovila jsem holky loni při autorském čtení, kde jsme se potkaly, a všechny jsme se tím nápadem nadchly. Tou dobou jsem dospěla k tomu, že bych svou tvorbu chtěla publikovat a sdílet i s těmi, které neznám. Snad že věřím, že se může dotknout srdcí jiných lidí, inspirovat je, pohnout k zamyšlení… A společná sbírka tohle vše, zdá se, ještě násobí. Je to mnohem plastičtější a barvitější obraz, než jaký bych dokázala vytvořit sama. Ve své tvorbě se doplňujeme a překrýváme. A tenhle tvůrčí trialog mě nesmírně baví.“
Markéta Spen Krejčí: „Já jsem vždy chtěla vydat sbírku – kdybych nepotkala holky, šla bych si za tím i tak. Ale sdílená radost je větší radost. A já jsem strašně šťastná, jak spolupracujeme a že tento projekt vznikl a stal se tak mou posedlostí.“

MÁ VYDÁNÍ VAŠÍ SBÍRKY NĚJAKÝ HLUBŠÍ SMYSL, NEBO JSTE SI ZKRÁTKA ŘEKLY, ŽE PSANÍ DO ŠUPLÍKU BYLO DOST?
Veronika: „Byla bych ráda, kdyby naše tvorba někoho oslovila a dala mu například naději, že na strastiplné cestě, plné všedních i nevšedních překážek, není sám.“
Bet: „Krom touhy sdílet ty nejniternější pocity je někde v pozadí celé té myšlenky moje aktivistické nadšení pro podporu žen, jejich tvorby, jejich hlasu ve světě. Aby ženy (které milují ženy) promlouvaly a byly slyšet. A naší společnou sbírkou k tomu chci přispět.“
Markéta Spen Krejčí: „Pro každou z nás má Jemnocit svůj osobní smysl, který se často nedá ani popsat. Zní to možná přehnaně, ale každé z nás to do jisté míry změnilo či ovlivnilo život. Cítím se volnější než kdy dřív, byť jsem zavázána dotáhnout to do zdárného konce. V mém případě vůbec nešlo o vytřídění šuplíků, ale o podpoření poezie jako takové, natož pak lesbické. O posunutí vlastních hranic a o zážitek. Je to láska na první pohled.“

KOMU BYSTE NEJRADĚJI SVOU SBÍRKU VĚNOVALY A PROČ?
Veronika: „Většina tvorby, která bude obsažena ve sbírce, vznikala ve velmi nepříjemné době, kdy jsem se vyrovnávala se svou vlastní odlišností. V těch nejtěžších chvílích mě neskutečně drželi dva lidé, a to kamarád Kuba a učitelka zeměpisu. Právě jim bych sbírku velmi ráda věnovala, neboť oba pro mne znamenají opravdu hodně. No a samozřejmě všem ženám, kterým je tato sbírka určena.“
Bet: „Svoje básně jsem většinou věnovala svým múzám. V tomhle projektu jsou jimi – nebo spíš poetickými souputnicemi – Markéta a Veronika, takže hlavně jim. Při vědomí toho, kolik práce, energie a úsilí za celým projektem stojí, patří hlavní věnování a dík našemu týmu a všem, kteří nás na cestě za tímhle snem podporují.“
Markéta Spen Krejčí: „Své osobní, osudové femme fatale, která ve mně rozdmýchala slova a která stojí na samém počátku všeho. Dále všem, kteří nás podporují a dělají spoustu důležitých věci, aby sbírka mohla spatřit světlo světa.“

V SOBOTU (zítra, pozn. red.) BUDETE MÍT V PRAŽSKÉM KLUBU SAPFÓ AUTORSKÉ ČTENÍ. CO SI OD TOHO SLIBUJETE?
Veronika: „Věřím, že přijde plno lidí, kteří nás podpoří, a všichni si čtení užijeme.“
Bet: „Bude to naše velká společná premiéra, první čtení v Praze, poprvé v kompletní sestavě a plně v naší režii. Takže je za tím hodně očekávání a hlavně přání, ať vše proběhne tak, abychom byly spokojené my i publikum.“
Markéta Spen Krejčí: „Přála bych si, aby večer probíhal v co nejvíce přátelském duchu. Těším se na všechny, kdo zavítají, a moc bych si přála, aby se lidé nebáli oslovit nás a říct svůj názor, protože jen tak se můžeme posouvat dopředu. Večer bude pod vedením sympatické moderátorky, číst začne naše nejmladší Veronika, po ní Bet a nakonec já. Program bude okořeněný i hudebním vystoupením a na závěr se chystá dražba vinylové desky z promovidea, které je ke zhlédnutí na youtube.“

MÁTE V POEZII NĚJAKÉ VZORY?
Veronika: „Jasně, vzorem jsou pro mě mé spoluautorky, jejichž tvorba je daleko vyspělejší než ta moje.“ :-)
Bet: „Nemám vyloženě vzory, protože bych se nerada dostala do situace, kdy se budu snažit někoho napodobit, a ani to neumím. Píšu tak, jak to cítím. Hlavou psát nedokážu. Ale líbí se mi třeba tvorba Svatavy Antošové. A inspirujících textů by se našla celá řada. Někdy stačí jedna báseň nebo hudební text, který vyloženě souzní s tím, co cítím.“
Markéta Spen Krejčí: „Vzory přímo ne, ale mám své oblíbence. Většinou jde o málo známé autory, takže vedle Máchy, Erbena, Seiferta jsou to skoro všichni. Myslím, že to je velký problém na české poetické scéně. Nedostupnost moderních autorů v knihovnách a v knihkupectvích. Poezie se prý neprodává…“

CO SI MYSLÍTE O BÁSNÍCÍCH OBECNĚ, JACÍ TO JSOU LIDÉ?
Bet:
„Různí. Ale jistě tvořiví. A citliví.“
Markéta Spen Krejčí: „Básníky vnímám jako bytosti překypující vnitřní krásou. V jejich vyjadřování je jistá zvukomalba, která souzní oku i duši. Když posloucháte písničku, mnohdy stačí, když se líbí jen hudba, ale básně musí lichotit jako celek. Stejně tak i dobrý básník musí lichotit.“

CHCETE NAŠIM ČTENÁŘŮM NĚCO VZKÁZAT, POZVAT JE DO SAPFÓ?
Veronika:
„Přijďte a bavte se. Bude to stát za to!“
Bet: „Přijďte, protože tahle akce bude jedinečná a neopakovatelná. Necháme v tom srdce.“
Markéta Spen Krejčí: „Čtěte poezii! Dejte jí šanci. Není to jen dlouhý seznam v povinné četbě, je to víc. A pokud mi to nevěříte, přijďte do Sapfó a třeba změníte názor…

Jemnocit akce leták

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email