Vyřaďte ze slovníku jedno slovo a váš život se změní k nepoznání!

3 min. čtení
muset

Nedávno jsem potkal jednoho kamaráda, kterého jsem nějakou dobu neviděl. „Cože? To slyším snad poprvý v životě!“ Jeho reakce na mé prohlášení, že se mám báječně, doplněná lehce opovržlivým úsměvem, mě utvrdila v tom, že jsme národ nespokojenců. Máme se ale opravdu tak špatně, abychom neustále brblali? V následujících řádcích se vyvaruji srovnání s lidmi, kteří každý svůj den prožívají o hladu, v chudobě a kteří řeší opravdové existenční problémy. Spíše než to se vám pokusím nabídnout řešení.

Neustálé brblání a výmluvy, že něco nejde a že někdo nemůže dělat to, co by chtěl, mají totiž velmi často jednoho společného jmenovatele. Přesněji řečeno jedno slovo, které všichni neustále ve svých větách papouškujeme.

Musím. Musíš. Musíme

„Dneska ne, musíme makat na baráku.“ „Zítra to nepůjde, musíme se jet dívat na hokej.“ „Já musím vyvenčit psa.“ „Musím makat přes čas, abych vydělal na hypotéku.“ „Musím uvařit.“ Musím… Musím… Musím… Ano, tohle je naše kouzelné slovíčko. Naše berlička, o kterou se opíráme, když se nám nedaří podle představ. Naše zaklínadlo, kterým se snažíme začarovat vlastní neschopnost udělat něco se svým životem do pozice „může za to někdo jiný“.

Pasovali jsme se do role mučedníků a loutek, které tančí podle toho, jak někdo tahá za provázky ovládající jejich bezvládná dřevěná těla. Přenesli jsme zodpovědnost za své životy do rukou kohosi. A ten kdosi je činí fádními, nudnými a stereotypními. To on může za to, že musíme snášet všechna ta příkoří, jež se nám dějí, a dělat všechny ty věci, které nás tak otravují. To on nám bere možnost volby.

Jak z toho ven?

Řešení je velmi prozaické. Pokud máte někdy pocit, že věci nejdou podle plánu, prostě vyřaďte ze svého slovníku slovo musím. Vy totiž nic nemusíte! Nemusíte rekonstruovat dům a trávit tím veškerý volný čas. Nemusíte se neustále jezdit dívat na hokej. Nemusíte makat přes čas a o víkendech, abyste poplatili horentní hypotéku. Nic nemusíte!

To, že platíte vysokou hypotéku, že rekonstruujete dům, že trávíte každý víkend po hokejích, je vaše rozhodnutí. Vy jste si svůj život omezili mantinely, které vám teď brání žít podle svých představ. To vy jste si odňali možnost volby.

Neodrazuji vás od ničeho z výše popsaného. Dělejte to. Ale dělejte to s elánem a energií, protože jste si to sami vybrali. Tudíž by mělo jít o činnosti, jimž se věnujete dobrovolně za účelem dosažení svých cílů. Pokud tomu tak není, přestaňte. A pusťte se do něčeho, co vás naplňuje.

„My dneska děláme na baráku, pěkně nám to teď odsejpá.“ „Jdu se proběhnout se psem, nechceš jít se mnou?“ „Zítra nemůžem. Jedeme na hokej, klukům se poslední dobou daří, tak chceme být u toho.“ Nezní to hned trochu jinak?

Má to háček, ne že ne

Myslíte si, že odložit svou berličku je příliš těžké? Když máte roztrhané triko, tak ho taky ze šatníku jednoduše vyhodíte. Tak prostě vezměte slovo musím a vyhoďte ho ze svého slovníku stejně jako to roztrhané triko.

Má to však jeden háček. Vyřazením slova muset přebíráte plnou zodpovědnost za celý svůj život. Přijímáte fakt, že jen vy jste jeho režisérem a že jen vy rozhodujete, jakým směrem se vaše životní dráha ubírá a bude ubírat. Už není ten kdosi, který tahá za provázky. Už to jste jen vy, kdo pevně drží otěže svého života. Unesete to?

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email