Ruční práce nebo meditace?

2
6 min. čtení
ruční práce

Ať si to chceme nebo nechceme přiznat, jsme přesyceni informacemi. Valí se na nás snad ze všech stran. Utrácíme svůj čas sledováním mailu, facebooku a chytrého telefonu v panické hrůze, že nám něco utíká, že se někde něco děje bez nás. Občas nám to už pořádně vadí a zatoužíme od toho všeho utéct někam hodně daleko.

Nostalgicky si vzpomeneme na poklidné večery tenkrát doma. Žádná televize ani počítač, jen rádio hrálo a maminčiny jehlice tichounce cinkaly o sebe. Najednou vás napadne, proč si takovou pohodu neudělat? Proč neoživit dříve zcela běžné aktivity – a nevzít do ruky jehlice, háček nebo jehlu? Ještě navíc, když se v dnešní době dají koupit přímo fantastické pomůcky ke kreativním hrátkám. Další plus je, že už nemusíme tvořit jenom proto, že nutně potřebujeme pro dítko nějaký teplý svetřík na zimu a koupit ho nelze.

Na ruční práce není čas

Většina současných žen namítne, že to bohužel jaksi nestíhají. V dobách našeho mládí a malých dítek jsme o myčkách na nádobí a o sušičkách uvažovali jen v termínech science fiction a kdo vlastnil automatickou pračku, byl předmětem tiché závisti. Všechno se dělalo ručně, a přesto jsme každý večer usedaly před černobílou televizní obrazovku s klubkem a jehlicemi nebo s háčkem. S pocitem, že si po namáhavém dni zasloužíme klid a pohodu, dnes tomu říkáme relaxaci, a ještě vytvoříme nějaký módní doplněk.

Dnešní mladé ženy, aby nabraly síly a oddychly si od shonu a stresu, chodí cvičit jógu či pilates a učí se meditovat. Touží po harmonizaci těla i ducha a po zklidnění. Rukodělné činnosti jsou přitom to nejpřirozenější, co už po staletí znali naši předkové. Jednoduše „čistí“ hlavu a současně rozvíjejí jemnou motoriku, a bonusem je pak něco hezkého a užitečného. Z mého pohledu je také důležitá „výzva“ – tedy překonat samu sebe a vyzkoušet a naučit se něco, co jsme nikdy nedělaly.

Kreativní terapie

Mám velkou radost, když vidím, jak se mezi mladými ženami tento koníček rozšiřuje a získává čím dál víc příznivkyň. Dokonce jsem četla, že to přepracovaným a vytíženým manažerkám začínají jako velmi vhodnou a jednoduchou terapii doporučovat lékaři.

Co se týče textilu, podíváme-li se na jakoukoliv látku, jejím základem bylo a je tkaní. Máte chuť ho vyzkoušet? Žádný problém! Existují kurzy, kde vás tyto staré techniky naučí. Jediný rozdíl je jen v použitých materiálech. Velmi často se opět sahá k materiálům přírodním a velkou výhodou je, že dnes už nepodléháme diktátu módy. Je dovoleno téměř vše a záleží jen na vás a vaší kreativitě, jak daný materiál a techniku v současném odívání použijete.

Krajka jako od babičky

K tradičním textilním technikám patří krajka. Ať už jde o paličkovanou nebo šitou krajku. Určitě vás napadne, že starodávná krajková dečka po babičce se párkrát v roce „vystaví“ a ještě všichni trnou, aby ji někdo náhodou nepolil, a pak zase putuje do skříně. Lze tyto techniky použít i v moderním pojetí?

Hovořila jsem o tom s místopředsedkyní Vzdělávacího spolku uměleckých řemesel, paní Danou Maškovou. Ujistila mě, že právě tento spolek si klade za svůj hlavní cíl propagovat tyto techniky, naučit je všechny zájemkyně a hlavně, používat je v normálním běžném životě. Propojit tak staré techniky, které se ještě do nedávna zdály překonané, s moderním pojetím textilu. Tak například z paličkované krajky lze vyrobit jednoduché šperky, ozdobit šaty, kabáty, halenky, ale klidně i džíny a kombinovat ji se silnými přízemi a korálky. Otvírá se zde prostor pro obrovskou kreativitu. Prostě tvoříme tak, jak to cítíme.

Tento spolek už existuje více než 20 let a pořádá mnoho akcí, jako např. výstavy, krajkářské trhy a hlavně spoustu kurzů. Můžete se zde seznámit např. s batikou, drátováním, tkaním, šitou krajkou, paličkováním a také s šitím oděvů. Lze si také udělat rekvalifikaci v některém z oborů. A vy, co nejste z Prahy, nezoufejte. I ve vašem regionu lze nalézt řadu úžasných kurzů a aktivit.

Mám na to?

Možná namítnete, že jste patrně trochu méně zručná a šikovná. A nemáte žádnou zkušenost. Co s tím, pomyslíte si, co když to – řečeno moderním jazykem – „nedáte“? Nebojte se toho. Mohu vás ujistit, že pod trpělivým a laskavým vedením lektorek zvládnete i nemožné.

Sama jsem se po letech (radši ani nebudu zmiňovat po kolika) rozhodla, že v rámci relaxace opět opráším paličky a herduli (nacpaný polštář, na kterém se paličkuje) a jdu do toho. Myslela jsem si, že to bude hračka. Nebyla to tak úplně pravda. Úměrně s narůstajícím věkem se bohužel snižuje šikovnost. Aspoň v mém případě to platí na sto procent.

Má to však přece jen očekávaný happy end, zvítězila jsem nad hmotou, v tomto případě nad paličkami a přízí, a divadelní šaty jsem si brzy ozdobila vlastnoručně vyrobeným šperkem. Jistě je vám jasné, milé dámy, že jsem se dmula větší pýchou, než kdybych měla brož s briliantem.

Zajděte na tak trochu jiný wellness

Závěrem musím zmínit jednu neméně důležitou věc. Vyšetříte-li si trochu toho volného času pro sebe a pro své tvoření a začnete navštěvovat nějaký vámi vybraný kurz, dostanete se mezi stejně „postižené“ osoby.

V ten okamžik se vrátíte v čase a budete mít pocit, že přesně takhle to fungovalo dřív. Ženy spolu tvořily a společně sdílely. Zkrátka takové „duševní lázně“. Dopřejte si je. Starosti nechte za dveřmi a mobil si radši vypněte. Nechte se lapit a společně tvořivě relaxujte.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email

2 komentáře: “Ruční práce nebo meditace?”

  1. I.P.ivana pincova napsal:

    Bezva

  2. Mirka Markusová napsal:

    Naprostý souhlas!