Vysvědčení: Tyto věty dětem neříkejte

6 min. čtení
shutterstock_386134027

K tématu, jak se zachovat v den, kdy dítě dostává vysvědčení, se už napsalo mnoho rad. Přesto jsou děti trestány, bojí se vrátit domů a některé se pokusí o sebevraždu. Možná by bylo řešením přestat tento den brát jako velkou událost kvůli „papíru“ a zaměřit se na to, že skončila „práce“ a začíná volno. Ostatně děti neodpočítávají červnové dny k vysvědčení, ale právě k tomu, že začnou dva měsíce prázdnin.

Podle psychologů jsou známky na vysvědčení stres a děti by za ně měly být pochváleny v každém případě. Špatná známka dítě odepíše jako takové a v ničem nepomůže. Vysvědčení samo o sobě je zátěžovou situací i pro pilného žáka, protože místo jedné dvojky má dvě a může to nést hůře než ten, který nosí trojky. Ošklivé (ne)výchovné věty může často slýchat i dítě, které nosí samé jedničky. Nevěříte? Někteří rodiče mají posunutou hranici a po dítěti chtějí dokonalý výkon. Takhle „povzbuzovala“ mou kamarádku kdysi její maminka: „Stydím se, jak mám blbou dceru, když sedím na třídních schůzkách. Ať už se to neopakuje!“ Hrozila jí totiž jedna (jediná) dvojka na vysvědčení z matematiky. Víte, jak vaše dítě prožívá známky a jak se vnitřně připravuje na vysvědčení? Víte, které věty mu mohou stres zvýšit, ať už je jedničkář, nebo pětkař?

Hlídejte si věty, které říkáte nahlas

Mnohdy se rodičům podaří vyslovit věta, která by vyděsila každého, i je samotné, kdyby si ji uvědomili. Važme tedy slova a věty, které se týkají školního výkonu našich dětí, a vymažme si ze slovníku ty, které jsou považovány za perly negativního vlivu na dítě:

  • Jestli budeš mít čtyřku, tak se domů nevracej.
  • Jestli propadneš, tak si mě nepřej!
  • Ty budeš tak akorát hovnometařem, nic jiného z tebe nebude.
  • Škoda té trojky, mohl si mít hezké vysvědčení!
  • Koukni na ségru, ta má dobré vysvědčení.

Jistě si sami vzpomenete na další perly typu: Jestli dostaneš blbou známku, nechoď mi na oči. Tak za tohle vysvědčení máš po prázdninách! Seřežu tě jako psa, jestli budeš mít na vízo zase čtyřku!

Zameťme si před vlastním prahem

„Z šedesáti procent může rodič ovlivnit, jaké známky dítě bude mít,“ říká psycholog Václav Mertin. Tudíž je dobré, abychom jako rodiče zpytovali své svědomí, zda jsme ve školním roce dítěti pomohli a věnovali se mu. Někdy rodiče naopak na dítě kladou přehnané nároky. Také by se měli zamyslet, zda tento rok nebyl pro rodinu nebo pro dítě něčím stresovějším (rozvod, nemoc, smrt blízkého člověka nebo něco, co pro vás mohla být zdánlivá maličkost, ale pro dítě trauma…). I to se může odrazit na známkách.

Poděkujte i pětkaři

Poděkujte dítěti, že ten půlrok pracovalo, a to i když přes veškeré snahy nakonec dostalo pětku. A zlepšení řešte až prvního září následujícího školního roku. Nabídněte mu, že mu pomůžete, a po celý další školní rok mu opravdu pomáhejte nebo předložte jinou vyhovující podobu pomoci. Tou může být doučování s nějakým starším studentem, potomka můžete rovněž přihlásit do jazykové školy nebo mu pomoci dělat si poznámky.

Lajdáctví ale neschvalujte a dejte to dítěti jasně najevo. Na druhou stranu nevyhrožujte ani v případě, že dítě se musí o prázdninách učit na reparát. Výhrůžky, že bude muset strávit hodiny nad knihami a nic jiného nebude smět dělat, ničemu nepomohou. Opět je lepší volit spíše doučování s někým jiným. Každopádně odpočinek od povinností si zaslouží i tento neúspěšný školák – třítýdenní až měsíční volno a poté psychologové doporučují učit se 2 až 3 hodiny denně.

Nemluvte o jeho neúspěších před ostatními

I minimální úspěch je třeba vyzdvihnout a dítě povzbudit do další práce. Hlavně nepřetřásejte neúspěchy svého potomka před všemi známými, kamarády a příbuznými. Tím se rozhodně prospěch dítěte nezlepší a navíc nabouráte důvěru mezi vámi. I mimo domov vyzdvihujte jeho pozitivní vlastnosti, snahu a to, v čem je dobré. Každému nemusí jít právě učivo.

Odměňování nepřehánějte

Pokud jste odměnu slíbili a dítě na ni známkami nedosáhlo, nedávejte mu ji. Můžete oslavit vysvědčení rodinným výletem nebo třeba společnou večeří v restauraci. Chcete-li dítěti udělat radost, protože vás jeho známky potěšily, je podle psychologů vhodnější odměna spíše menší, například v podobě knihy, stavebnice, u starších dětí třeba pěkného trika. Určitě to jděte vybrat s ním a udělejte z toho společný nákup věci, kterou si vybere. Dopředu omezte finanční částkou, do níž se musí vejít. Nebo potomka vezměte na něco dobrého. V případě, že si dítě dlouhodobě přeje něco dražšího, měla by to být věc, která ho vede k tvorbě a aktivitě. Pak je to nejlepší odměna za deset měsíců sezení ve škole a doma nad učebnicemi.

Vysvětlovacích litanií zanechte

Určitě je dobré potomkovi, který známkami nezazářil, vysvětlit, co to může způsobit. Ale i vysvětlování má své meze. Někdy je lepší jít při tom do terénu a „vysvětlit“ vše na vhodném místě, jako to udělal jeden otec svému neprospívajícímu synovi na gymnáziu, když ho vzal na Hlavní nádraží: „Co budeš dělat za práci, když tě ze školy brzy vezmu a bude potřeba, abys pracoval? Bez vyučení tě nikam nevezmou. Svýma rukama se na stavbě neuživíš, co tedy hodláš dělat? Budeš přespávat tady?“ Onen dotyčný mladík má už vystudovanou vysokou školu.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email