Reklamy v televizích, rádiích a novinách i billboardy vystavené na odiv všem řidičům nám neustále hlásí, jaké všechny parazity a nenávistné bakterie můžeme najít všude po domě, venku v trávě, ve vodě a vlastně úplně na všem. Skoro se až zdá, že bez ochranného obleku ani nelze vyjít ven. Kdy se ale z celého světa stalo nebezpečné minové pole s kupou nástrah, které se nás chystají zabít?

Média nám velmi často předkládají články o tom, kolik nečistot můžeme najít nejen na toaletách, ale i v kobercích, matracích, na stolech, a třeba i v takovém polštáři – tam se to „broučky“ jen hemží.  „Špína“ je všude a přibývá lidí, kteří se jí až chorobně děsí.

Maminky desinfikují ruce těm, kterým se zachce jejich dítě pochovat, a jakákoliv nečistota, která se objeví na kůži jejich drahých, musí být ihned odstraněna desinfekčním ubrouskem. Ale nejsou to jen ony, kdo se bakterií děsí. Nepostradatelnou součástí kabelek většiny žen jsou mimo kosmetických taštiček i antibakteriální vodičky. Sice není nic moc příjemný pocit sahat na držadla v prostředcích hromadné dopravy, kterých se dotkl kdejaký „špindíra“, ale nepřeháníme to už trošku?

Úzkostných poruch v naší kultuře neustále přibývá. Strach z něčeho se stal součástí každého jedince současného světa. Vlastně by i bylo divné ničeho se nebát. Vždyť hrozba číhá všude.

Avšak jako malí jsme se ničeho neděsili, hráli si v blátě, plavali v zelené vodě, kde bylo určitě mnoho v současné době tak nenáviděných sinic, běhali celý den bosí a jistojistě si z těchto všech tak nebezpečných činností žádné následky neneseme. Ač nechci, tak musím proklamovat i mnou nenáviděnou větu: Za našich časů to holt bylo jiné. U dnešních třicátníků a starších generací je alergie celkem výjimečnou nemocí, na rozdíl od stavu nynějších dětí. Imunita stejně jako každý jiný bojovník potřebuje posilovat své schopnosti, jinak se z ní stane jen scvrklá, neustále odpočívající stařena.

Obecně je posedlost čistotou považována za menší zlo než úplná zanedbanost, a to jak společností, tak i lékaři. Ale všeho moc škodí a není nutné žít v žádném z extrémů. Tibetští obyvatelé se odmítají mýt zcela a nikde není zaznamenáno, že by umírali na nemoci způsobené špínou. Takže jen: „Přiměřeně, přiměřeně“, jak říká Vlasta Burian v pohádce Sůl nad zlato.водогрейные котлыagences de voyages à bas prixКак организовать банкет для гостей из Китая

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email