Kytkožravci a žížalkáři na Letné

7 min. čtení
Letná roste, zdroj: Národní zemědělské muzeum

Zatímco ve světě jsou domácí kompostování i komunitní zahrádky dávno trendy, u nás se to teprve rozjíždí. Na Letné proběhl první ročník festivalu věnovaného modernímu městskému zahradničení s názvem Letná roste. Uskutečnil se za slunečného dne na nádvoří Národního zemědělského muzea. Kdo přišel, už ví, jak používat jedlé květiny v kuchyni, umí vytvořit louku na balkóně a založit komunitní zahrádku nebo vyrobit hmyzí domek.

Festival se zrodil v hlavě Anity Blahušové, která je nadšenou propagátorkou městského zahradničení, píše o tom pro různá média a je autorkou knihy Zahrádka v květináči. Jak sama říká, připadalo jí, že už je moc food festivalů a nikdo přitom nezaznamenal vlnu zájmu také o pěstování a zahradničení. „Kromě toho se na festivalu Letná roste dobré jídlo také najde a navíc i jedlé kytky,“ dodává s úsměvem.

Designový kompostér do obýváku

Kompostování bylo zatím spíše venkovní záležitostí. Ne všude se však vyskytují hnědé plastové popelnice na bio odpad, proto přišel designér Jiří Pelcl a firma Plastia s kompostérem do bytu. Vermikompostér vyhrál první cenu na veletrhu For Garden. Pracovité žížaly v něm umí přeměnit rostlinné zbytky z domácnosti na vermikompost. Získá se tak vysoce kvalitní organické hnojivo pro pěstování pokojových i venkovních rostlin.

Na festivalu Letná roste si ho lidé mohli opět prohlédnout. Děti bavilo především zkoumat pod lupou žížaly. Nejsou to ty obyčejné, jaké si nachytáte běžně venku – tyhle pocházejí z Kalifornie. Žížalovník, jak se domácímu kompostéru lidově říká, kupují spíše muži. Zřejmě mají větší odvahu kompostovat a vytrvalost. „Není to jednoduché, protože musíte vytvořit ekosystém a ten udržet v rovnováze. Ani málo, ani moc jídla. Ani málo, ani moc vlhka – a pozor, i sucha. Kompostér muže i uschnout,“ vysvětluje Lenka Novotná z firmy Plastia. „A jedním z dalších bonusů kompostéru je, že kalifornské žížaly jsou skvělé pro lov ryb, hlavně na okouny,“ s úsměvem dodává Jan Moravec z Ekodomova.

Zahrádka 30×30

Zatímco muži spíše kompostují, ženy vítaly poradenství ve Square Foot Gardening. Kateřina Hodková z Ekodomova představila na workshopu tuto zajímavou čtverečkovou metodu především pro začátečníky a městské zahradníky, kteří nemají pro své plodiny moc prostoru. Právě pro intenzívní pěstování na minimálním prostoru je tato metoda vynikající. Navíc dodá čerstvou zeleninu na jídelní stůl, zkrášlí domov a zpříjemní prostor.

Metoda čtverečkové zahrádky je velmi vhodná i pro školy, kde se každé dítě stará o svůj čtverec. Dřevěné truhlíky jsou rozdělené na čtyři čtverce 30×30 a ty se uvnitř dál dělí podle toho, kolik plodin je možné vysadit. To je u každé zeleniny jiné. Například rajče potřebuje více prostoru a bude tedy ve čtverci jen jedno, zatímco třeba ředkvičky mají v rámci základního čtverce šestnáct čtverečků, cibulí se pak do něj vejde devět a listový salát čtyřikrát. Návody jsou přesné, takže začínající zahradník nebude tápat. Děti se ke čtvercové zahrádce okamžitě nahrnuly a prstíky rýsovaly čtverce do hlíny v truhlíku naplněném vermikompostem vyrobeným z kuchyňských zbytků a poté sázely do půdy semínka.

Užiteční hmyzáci budou mít další domovy

Možná jste si všimli, že se u škol a v parcích objevují prapodivné dřevěné konstrukce s velkým počtem kulatých otvorů a otvůrků. Jsou to příbytky pro užitečný hmyz. Na festivalu Letná roste představila hmyzí domky Kateřina Jindrová ze Zahrady Pohoda. Její workshop „Vyrobte domeček pro užitečný hmyz na váš balkón či do vnitrobloku“ sklidil velký úspěch.

Děti si hned chtěly hmyzí domek odnést domů a zachraňovat tak včelky samotářky. „Jsem moc rád, že už opuštěné včely budou mít kde bydlet,“ říká desetiletý Kuba a pyšně si odnáší svůj domeček, který prý ještě natře fialovou barvou.

Kytky k jídlu

Při workshopu Jany Vlkové, autorky Květinové kuchařky, bylo na stolech plno květin a dokonce plevele. Návštěvníkům se na tváři rozléval nedůvěřivý výraz, Jana Vlková s květinou ve vlasech však během chvilky všechny přesvědčila, že mohou směle ochutnávat. Každou rostlinu představila.

Jejich chutě byly různé. Netřesk překvapil svou kyselostí, která se hodí do salátů. Po ochutnání květu pažitky se všem sbíhaly sliny na chleba s máslem a na něm lila kvítky téměř česnekové chuti. Překvapivý byl i neoblíbený plevel svlačec. Zahrádkáři a zemědělci jsou z něj nešťastní, a on se přitom dá používat jako špenát.

Kytky jsou nejen krásnou ozdobou, ale mohou být i příjemným doplňkem našeho jídla – to teď už vědí všichni, kdo na festival dorazili.

Prazelenina a další workhshopy

Na festivalu mohli návštěvníci ochutnat také domácí zmrzliny Tři kopečky, ve kterých nebyla ani kapka vody. Zajímavá kombinace hrášku a máty přitahovala nejvíce, takže byla brzy vyprodaná.

Studio Salsa verde zase předvádělo, jak nejlépe ozelenit balkóny, a jeden ukázkový byl na místě k prohlédnutí. Stánek Hany Jánské s bylinkami nabízel i poradenství, jak je pěstovat a vytvořit si bylinkovou zahrádku i v městském bytě.

Marie Kavanová zase učila, jak si uvázat romantickou kytici, ať už z šetrně pěstovaných květin, nebo těch, které vyrostly na poli, u potoka či jsou posbírané z lesů, luk a strání.

Workhshop o tom, jak založit komunitní zahradu přinesl řadu praktických informací. Filip Volavka z Holešovické komunitní zahrady Prazelenina vysvětloval, jak najít to správné místo, jak jednat s úřady a v neposlední řadě jakým způsobem zahradu provozovat.

Letná roste působila lépe než antidepresivum

Trend zahradničení a zároveň filosofie Green Loop, kdy se to, co sníme, dál kompostováním spotřebovává, je celosvětový a přichází za pět minut dvanáct. Návrat k přírodě, pohybu na vzduchu a práci s hlínou je záchranou ve světě, který už mnoho let funguje na výkon, všechno je o penězích, internetem se téměř vytratila komunikace face to face a mnozí často berou léky proti bolesti či antidepresiva.

Sami lidé si možná podvědomě řekli „už dost“ a chtějí i ve městě mít přírodu a nebýt jen těmi spotřebiteli, na které útočí byznys. Chtějí být svobodnější, vypěstovat si něco sami a minimalizovat odpad. Ti, kdo přednášeli nebo na stánku předváděli své výrobky, působili přirozeně vesele a šťastně. Byli důkazem toho, že příroda léčí. Nakazili tím i návštěvníky, kterých bylo téměř šest set. Lidé se mezi sebou více bavili a opouštěli areál s úsměvem a plní energie a nadšení pro městské zahradničení.

zdroj foto: Národní zemědělské muzeum

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email