10 věcí, které byly v dětství lepší

4 min. čtení
shutterstock_147611102

Když se dostáváte do fáze života okolo třicítky, začínají se okolo vás možná také objevovat názory jako “Teprve po 30. začíná život” nebo “S věkem je všechno lepší”. Na druhou stranu sami víte, že před 15 lety jste třicátníky považovali za staré, nebo minimálně ve středním věku. Ale ať už je skutečnost pozitivnější, nebo se cítíte na mnohem víc, je fakt, že se najde pár věcí, které v dětství byly prostě nejlepší.

  1. Ideály – když jsme byli malí, věřili jsme, že existuje pouze dobro a zlo a dobro vždycky vyhrává. Postupem času ale zjišťujeme, že někdy vyhrávají i ti zlí, a naše ideály jdou do kytek.
  2. Smích na veřejnosti – ano, maminky nás napomínaly, že se nemáme smát tak nahlas, ale dětský smích doteď patří k těm nejoblíbenějším zvukům vůbec – na rozdíl od řevu. Ostatně, spousta lidí ho využívá i jako vyzvánění do svých chytrých a méně chytrých telefonů. Když se ale smějete jako dospělí hodně nahlas, jste buď „afektovaná” nebo „hlučný”.
  3. Oblékání – legíny, kamaše, ponožky do sandálků, kombinace pruhů, autíček, berušek a Hello Kitty – to vše bylo v dětství povoleno. Dnes vás za to všechno sepsují, a tak se raději halíme do tmavých a jednobarevných věcí. Jen ti nejodvážnější dál razí barevnost.
  4. Pád na zem – když jsme byli malí, mohli jsme klidně zakopnout a spadnout a nebolelo to tolik jako teď, když padáme z dvakrát nebo třikrát větší výšky. Navíc když to bolelo, byla po ruce maminka, tatínek nebo někdo jiný, kdo ochotně přiskočil, zvedl nás a pofoukal, co bylo třeba. Umíte si to představit ve třiceti?
  5. Běhání v parku – máme koupené sportovní oblečení, speciální boty na asfalt a do přírody, poctivě si měříme tep a rychlost a spálené kalorie. A úplně zapomínáme na to, jak skvělé bylo běhání jen tak, ve starých teniskách nebo bosky. Pro radost nebo proto, že zrovna „máte babu”, ne proto, abyste si na Facebook postli, že jste uběhli 8,45 km.
  6. Otázky – když jste malí, neumíte ještě číst, a tak se všechno dozvídáte mluvenou formou. Takže na vaše otázky povětšinou všichni reagují pozitivně, snaží se vám předat moudrost atd. Jak se naučíte číst, už si máte hledat informace sami, a jak jste starší, měli byste to přece všechno vědět, takže pak slyšíte často i „UTFG”.
  7. Svět okolo – všechno bylo velké, nové a mohli jste výskat nadšením. Dnes si musíte vybrat, který styl se vám bude líbit a zařadit se do nějaké škatulky. A ještě hůř, často musíte říct, proč se vám to a to líbí nebo nelíbí. Vlastně po vás pořád někdo chce hodnocení. Jako děti jste mohli být prostě nadšení.
  8. Strach – jako malí jste měli nárok se bát. Vždycky tu zase byla máma, táta, starší sourozenci, prostě někdo, ke komu jste se mohli přitulit, schovat obličej a počkat, až to přejde. V dospělosti vám každý říká, že strach musíte překonávat, a vehementně vám v tom chce být nápomocen. Potom tak nacházíte pavouky na svém stole a lidé vás tahají na Petřín jen proto, že tam je „fakt cool vyhlídka”.
  9. Veřejná doprava – lidé vás pustí sednout, protože jste ještě mrňata a neudržíte se v MHD tyče. Nebo jste ještě v kočárku, takže vám to je vlastně jedno. Ve vlaku máte často speciální vagony a průvodčí vždycky záhadně po kapsách nosí něco sladkého nebo v tašce omalovánky. Jako dospělí jen ukážete jízdenku a tím to pro vás končí.
  10. Doktoři – krásné čekárny plné pohádkových postav, přímo v ordinaci to samé. Navíc dostáváte dobroty za statečnost jak od svojí doktorky, tak potom od rodičů. A je úplně jedno, že jste u očkování řvali jako tuři nebo u zubaře pokousali půlku ordinace. Jo a taky máte jistotu, že nebudete nikdy platit poplatky u doktora. Takže cool.

Ano, jsou věci, které jsou s věkem lepší, ale najde se jich taky spousta, které nejsou. Proto je fajn si v sobě aspoň část dítěte zachovat a občas se jít jen tak proběhnout, smát se hlasitě na veřejnosti nebo mít prostě obyčejný strach a přiznat to.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email