Radosti a strasti slaměného vdovce

4 min. čtení
shutterstock_200735630

Rád bych napsal další článek o výchově dítěte, ale má to jeden problém – abych mohl psát o synkovi, musím ho vidět. A teď se moc nevídáme, protože je i s ženou celý měsíc na chalupě. Byl jsem tam s nimi sice celý první týden, ale ve chvíli, kdy toto píši, jsem sám doma. Slaměný vdovec. Tento stav má svá pro i proti. Jaká konkrétně?

1) Ticho a klid… nebo ne?

Na jednu stranu se mi chtě nechtě po rodině stýská. Na druhou stranu si po návratu domů mohu sednout a v klidu odpočívat namísto toho, aby kolem mě někdo začal hned pobíhat. Ticho, klid a mír prostupuje byt, zatímco já se po upoceném dni mohu v klidu osprchovat, podívat se, co se děje ve světě, a dokonce i zhlédnout nový díl seriálu. To jsem (všechny položky a v tomto pořadí) už nedělal ani nepamatuji.

I když jsem jasně věděl, že potomek doma není, stejně jsem se během prvního večera několikrát přistihl, jak mířím do jeho pokoje, abych se podíval, zda se neodkopal. Při prvním pohledu do prázdné postýlky jsem se málem lekl, kam zmizel. Zvyk je železná košile, mohu být rád, že jsem kolem půl sedmé večer nezačal vařit lahvičku mléka na noc a ráno cvičně nepřebaloval aspoň plyšového medvěda.

Rodina mi chybí i z dalšího důvodu. Zvuky. Mám tu ticho a klid, ale najednou si uvědomuji, že byt vydává zvuky, které jsem vždy připisoval ženě a dítěti. Je poněkud znervózňující, že zdroje několika z nich jsem stále nenašel.

2) Teplé jídlo, čisté oblečení… nemám

Nejsem schopen sám zaplnit pračku. Leda bych pral dohromady tmavé a světlé, ale nechci riskovat. Jedno původně šedé, dnes starorůžové tričko mi stačilo. Stejně tak jsem líný vařit si jen sám pro sebe a ne čtyři porce, které obykle s ženou děláme. Jíst každý den někde venku také není úplně možné, takže občas večeřím různé podivnosti, co najdu ve spižírně. Můj současný stav nakonec vede například k následujícím situacím:

  • Ochutnávka, jaké jsou šproty v tomatě zabalené v tortile. (Dobré.)
  • Test, zda tričko po týdnu na balkóně vypadá a voní jako nové. (Nebojte, to zůstalo u teorie, v dvakrát propoceném tričku jsem radši nechodil.)
  • Zkouška, kolikrát musím ručně mýt stále dokola jeden talíř, než v něm vydřu díru. (Nepovedlo se.)
  • Skříňová archeologie vedoucí k úžasnému objevu nerozbaleného balíku deseti párů ponožek. (Kde jsou ještě nějaké spodky?)

Stručně, každý den zažívám něco, co bych s rodinou doma nezažil.

3) Budu mít klid na práci! Možná…

Než synek usne, nemám šanci vůbec nic udělat. Takže když není doma a vracím se domů kolem páté, mám celý večer na to dělat si, co se mi zachce, že ano?

Jenže jeden den se šlo s kolegy posedět do hospody. Další den jsem měl na náplavce autorské čtení. Druhý týden samoty jsem musel dvakrát zalévat u tchýně s tchánem květiny, což znamenalo návrat domů o více než hodinu později. To mi ale přece nebrání v činnosti později večer, že ne? Mohu za ty dva týdny napsat desítky článků, možná dokonce román…

Ne. Teorie sice zní velice dobře, ale v praxi to nakonec vypadá jinak. Musím chodit do práce, ale doma mám byt jen pro sebe? To zní skoro jako dovolená. Snad jen do momentu, kdy se ukáže, že nejvíc práce od začátku roku se v zaměstnání podle zákona schválnosti nakupí přesně do těch dvou týdnů a pracovní výkon na 150 % stále není dost. Aby toho nebylo málo, mám doma na stole zdánlivě nekončící seznam prací s položkami jako „přebrat skříň“, „odmrazit lednici“ nebo „umýt tu od čokolády upatlanou stavebnici“ . Zkrátka věci, které v přítomnosti dítěte jdou těžko, tak je musím dělat, když jsem doma sám.

Když to vše dodělám, ne že by nebyla energie na další činnost. Ona není spíš chuť ještě vůbec něco dělat. Už napsat tento článek mě stálo hodně úsilí a při jeho tvorbě jsem ve jménu prokrastinace viděl dvě epizody Času na dobrodružství a odehrál tři mise za Číňany ve hře Age of Mythology.

Ve výsledku zjišťuji, že být slaměným vdovcem asi není pro každého. Zavedený denní řád má něco do sebe, i když při něm mám sám pro sebe málo času. Nakonec se docela těším, až budeme doma opět všichni.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email