Projekt Pompeje: Antické město znovu ožívá

3 min. čtení
Pompeje

„Bylo 24.  srpna krátce po poledni, když ho (Plinia staršího) má matka upozornila na vyvstávající mrak neobyčejné velikosti a podoby.“ Takto popsal Plinius mladší ve svém dopise Tacitovi osudný den, kdy město Pompeje i jeho obyvatele pohřbila láva vyvěrající z Vesuvu. Nyní město znovu ožívá zásluhou švédských a italských vědců. I když jen virtuálně.

Švédští a italští historici vytvořili na základě archeologických vykopávek 3D rekonstrukci vilky v Pompejích, která před zničující erupcí patřila zámožnému bankéři Caeciliovi Iucundovi. Model luxusního domu nám pomůže lépe pochopit život ve městě i dobovou stavební techniku.

Projekt Pompeje byl zahájen již v roce 2000 a jeho patronem se stal Švédský institut v Římě. Na 3D modelu Pompejí se podíleli specialisté z Lundské univerzity i italští historici. Tým pod vedením Anne-Marie Leander Touatiové tvořil model přepychového antického domu nejprve na základě fotografií. Později přišly na řadu skenery a drony.

(Video)

Věrně napodobit interiéry antické vily však nebylo nic jednoduchého. „Jen díky kombinaci moderních technologií a tradičních archeologických postupů můžeme dnes popsat Pompeje mnohem detailněji a věrohodněji než kdy předtím,“ podotkl digitální archeolog Nicoló Dell’Unto.

Městskému bloku, kde kdysi stávala Iucundova vilka, vědci přezdívají Insula V1. Dříve touto částí města vedly dvě významné dopravní tepny, Insula V1 je tedy pro projekt ideální: v době největšího rozkvětu Pompejí byla centrem všeho dění.

Ze stejného důvodu zde bydlel i Caecilius Iucundus, vlivný pompejský bankéř. Vědcům se podařilo vyobrazit podobu jeho luxusního domu krátce před katastrofou v srpnu roku 79, která připravila o život přes dva tisíce lidí. Údaje o Iucundově domě však pocházejí i jiných pramenů, nejen z dat skenerů.

Některé části domu jsou tak věrohodnější než jiné. Zatímco o dekoračních technikách z přelomu letopočtu víme poměrně dost – díky nesčetným dochovaným exemplářům –, o mnohých aspektech dobové architektury můžeme dnes jen spekulovat. Některé konstrukce se totiž nedochovaly ani v Pompejích, ani jinde v Itálii. I proto byli k projektu přizváni architekti, kteří s pomocí znalosti někdejších technologií a „trendů“ vytvořili své vlastní návrhy.

(Video 2)

V zájmu zachování objektivity nejsou v 3D modelu žádní lidé, i když výzkumníci dodávají, že Iucundův dům byl kdysi plný života. Iucundus sice nepatřil k tzv. politické elitě Pompejí, byl to však velmi bohatý a vlivný člověk. Jeho obydlí bylo navrženo tak, aby do něj pronikal dostatek světla a bankéř mohl pracovat i z domova, konkrétně z místnosti zvané tabularium.

Insula V1 je tvořena nejen několika velkými domy (respektive vilami), ale také pekárnou, tavernou, prádelnou a rozlehlými zahradami. Ačkoli je účelem celého projektu přiblížit život v Pompejích veřejnosti, 3D modely mají posloužit i budoucím výzkumníkům. Již nyní mají švédští a italští historici lepší představu o tom, jak se město proměnilo kupříkladu po zavedení kanalizace. Je tedy možné, že v budoucnu uvidíme i další zajímavá místa z kdysi pohřbeného města.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email