Základní příjem – budeme dostávat peníze za nic?

3 min. čtení
banknotes-82948_1280

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu jako dávky pro všechny se stále více dostává do povědomí veřejnosti. Má přitom své zaryté zastánce i odpůrce. A zdá se, jako by střední názorový proud mezi těmito extrémy téměř neexistoval. O co tedy jde? O naprostou „šílenost“, nebo způsob, jak nás zachránit?

Základní nepodmíněný příjem, nebo také všeobecný základní příjem, není myšlenkou novou. V různých podobách se rozvíjela v myslích filozofů i politiků již v minulosti. Až v posledních letech ji však více přijímají i ekonomové. Důvodem je hospodářský i technologický rozvoj společnosti, který – jak zastánci věří – poprvé v lidské historii zavedení takového příjmu umožňuje. A co více – vzhledem ke společenským změnám může být podle některých názorů i nezbytností.

„Je třeba přestat mluvit o podporách a říct, že každý člověk má nárok na určitý příjem,“ prohlásil na konci dokumentu Víta Janečka s názvem Robota – Závod ke dnu filozof Václav Bělohradský. Co tím myslel? Není pochyb o tom, že se pracovní trh za posledních několik desetiletí radikálně změnil. Moderní technologie nám přinášejí nové možnosti a usnadňují nám naši práci. Ale také kvůli nim některé profese i pracovní příležitosti mizí. Část odborníků dokonce předpokládá, že práce bude spíše výsadou, a nikoliv socializačním faktorem jako dosud.

„Od sedmdesátých let minulého století se začínají uplatňovat pracovně-úsporné technologie,“ upozornila na jedné ze svých přednášek ekonomka Ilona Švihlíková. A zmínila i vztah mezi hrubým domácím produktem, tedy tím, co se v dané ekonomice za určené období vyprodukuje, a růstem zaměstnanosti. „Je stále slabší a slabší. Dnes, když ekonomika vzroste o jedno procento, tak vytvoří jen 0,3 % nových pracovních míst,“ říká. Znamená to tedy, že díky automatizaci roste produkce zboží i služeb za přispění stále menšího počtu zaměstnanců. Kompenzovat by to měl právě základní příjem.

Je k tomu ale důvod? Nové technologie přeci vytváří i nové profese a nová pracovní místa. A ano, existují i vysoce odborné profese založené na moderních technologiích. Ovšem i tady zvednou někteří prst se svým „ale“. Nových míst totiž prý nevzniká dost, a pokud ano, jde často o místa tzv. neplnohodnotná. Tedy pracovní poměry, které ani přes svoji existenci nezajistí zaměstnanci dostatek jistoty a finančního zázemí.

A co říkají zastánci na argument, že podobný systém povede jen k tomu, že lidé pracovat nebudou? Podporuje základní příjem lenost a nevzdělanost společnosti? Jak se zdá, podle pilotních projektů tomu tak není. Výsledky projektu mezi příslušníky východního indiánského kmene Cherokee ze Severní Karolíny ukázaly pokles zločinnosti i psychických problémů a naopak rozvoj podnikání, pracovních příležitostí a zlepšení výsledků dětí ve školách. A stejné zkušenosti mají i autoři projektu v namibijské vesnici Omitara, i když jejich závěry jsou kritizovány jako neprůkazné. Detaily totiž nejsou s odkazem na ochranu osobních údajů zveřejněny.

První obdobný projekt se nyní plánuje také v Evropě. Finsko chce základní příjem vyzkoušet na vzorku dvou tisíc vybraných lidí. Program by měl začít v roce 2017. A tak se třeba dočkáme zajímavých výsledků z prostředí, které je nám mnohem bližší. Do té doby máme možnost se s touto bezesporu zajímavou problematikou, jejíž složitost ani zdaleka nemůže pokrýt krátký článek, mnohem lépe seznámit.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email