Člověk v moderní společnosti musí být přímo přeborníkem v toleranci. Jinak nemá šanci. Pokud nepatříte mezi ty vyvolené, kteří mohou využívat home office, a každý den trávíte 8 hodin v kanceláři, pravděpodobně jste na nějakého toho „otravu“ už narazili. Je třeba nepropadat trudomyslnosti, jak by řekl Cimrman, a postavit se svému problému čelem. Jinak se ho totiž zbavit nedá.

Každý člověk je individuální bytost, která má svoje zvyklosti, oblíbené a neoblíbené činnosti a libůstky. Je tu ovšem (snad početnější) skupina těch, kteří si to uvědomují a alespoň v zaměstnání se snaží krotit. Bohužel téměř na každém pracovišti se najde někdo, kdo si jednoduše vede svou za každou cenu. Jak se s takovým živlem vyrovnat?

Ticho! Nemůžu se soustředit.

Hluční kolegové bývají nejhorší. A to nemluvím o těch, kteří klevetí a vyprávějí ty zaručeně nejvtipnější historky. Ty můžete totiž vhodně odkázat do patřičných míst a poměrně snadno se jejich otravování zbavit. Opravdu nepříjemní bývají ti, kteří jsou hluční prostě svojí podstatou. Hlučně chodí, mluví, telefonují, chrchlají, smrkají, a když se rozesmějí, pokusí se o vás malý infarkt. Pokud ještě k tomu vlastní nějakou jinou otravnou vlastnost, která se pojí s jejich často samolibou povahou, je pohroma na světě. I s nimi se ale dá (alespoň ve většině případů) promluvit, a pokud to nejsou sebevrazi, kteří touží po opovržení celého kolektivu, alespoň se pokusí s tím něco udělat. Často totiž o tom, jak působí navenek, nemají ani ponětí.

Proč jen já jsem takovej chudák?

Když je člověk nucený pracovat v týmu lidí, musí se naučit ovládat svoje emoce. Samozřejmě, že někdy to prostě nejde a i ti největší životní optimisté jsou čas od času na kolenou. Koukat ale každé ráno na opuchlý „ksicht“ vedle sedící kolegyně, se kterou se dá normálně komunikovat až kolem oběda, je libůstka jen pro silné povahy. Špatná nálada je totiž zatraceně nakažlivá. S takovým člověkem je to trochu složitější, protože náprava chování vyžaduje z jeho strany uvědomění a především touhu se změnit. Nezbude nám tedy nic jiného, než zapracovat sami na sobě a vybudovat si proti takovým mrakům efektivní štít.

Když jsem to včera valil dvoukilem po dálnici…

Speciální skupinu tvoří chvástači, neboli kolegové, kteří všude byli, všechno znají, přátelí se se spoustou celebrit a rádi se o své štěstí dělí s ostatními. I to je bohužel často povahový rys, kterého se dá zbavit jen s obtížemi. Ideální je se při spolupráci s nimi úpěnlivě držet pracovního tématu a nenechat příliš prostoru pro soukromou konverzaci. Pokud se vám podaří nastavit dostatečně chladný vztah, je tu jistá šance, že se půjdou svěřit o dům dál. Nebo můžete sáhnout po odvážnějším a možná zábavnějším řešení – zkuste je někdy v jejich vychloubání trumfnout. To totiž většinou nečekají.

V každém případě pamatujte na zlaté pravidlo – chovat se k vám každý bude jen tak, jak mu dovolíte. Ideální je nastavit pravidla od začátku, protože jakékoliv dodatečné korekce vyžadují mnohem větší snahu. Není to ale nemožné! Pokud se tedy krčíte za svým monitorem a cukne vám oko pokaždé, když se osoba vedle vás nadechne, možná je ten pravý čas prásknout do stolu a říct DOST!russia power plugкупить ящик для зимней рыбалки букак жить в испании

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email