Hraní her: plýtvání časem, nebo investice do budoucna?

3 min. čtení
shutterstock_374226769

Na hraní počítačových her se dlouhá léta koukalo skrze prsty. Hráči byli vnímáni jako podivíni, kteří zbytečně dlouhé hodiny a dny tupě civí do monitorů. V posledních letech se svět mění a s ním i náhled na vášnivé hráče.

Už před nějakým časem začaly vzkvétat takzvané elektronické sporty. Neboli soutěže, ve kterých hráči soupeří v různých počítačových hrách. Zejména v Asii si hráči mohou touto „prací“ přijít na velice slušné peníze. Je nutné podotknout, že se to týká pouze několika vyvolených, kteří dosahují extrémně dobrých výsledků. Ostatní se hraním her neuživí a při „normální“ práci jim může být spíše překážkou. V současné době ovšem nastávají lepší časy.

Někteří personalisté a vedoucí firem začínají brát hraní her vážně. Uvědomují si, že absolventi často nemají dostatečnou praxi, aby bylo možné posoudit jejich kvality. Zároveň chápou, že právě hraním počítačových her je možné získat dovednosti, které lze na různých pracovních pozicích využít.

Škola hrou, Komenský trochu jinak

Každá hra vyžaduje jiné dovednosti. Někde musíte efektivně vést tým spoluhráčů (střílečky, MMORPG …), v jiných hrách je důležité naplánovat strategii. Existují i takové hry, kde uplatníte statistiky (sportovní managery).

V některých případech se navíc hráči chlubí svými výkony. Svou hru většinou prezentují prostřednictvím videa, které si sami sestříhají a doplní o efekty. I takové schopnosti se velice často na různých postech zaměstnanců hodí.

Ve většině her je důležité splnit misi a postoupit na další úroveň. I v tomto směru je tedy možné vidět jistou analogii mezi hraním her a pracovním životem, kde je nutné mít tah na branku.

Hraní her = vyšší efektivita

Pokud by zaměstnavatel dokázal zakomponovat herní prvky i do pracovní náplně, zaměstnanci by mohli dosahovat vyšší výkonosti. Člověk, který si rád hraje a má ve své DNA zakódovanou chuť vítězit a posouvat svou laťku stále výš, by mohl takovou změnu v pracovním procesu brát jako příjemné zpestření.

Ostatně, mnohé prvky počítačových her se firmy už dnes snaží zabudovat do různých věrnostních programů.

Mohlo by to vypadat, že mluvíme jen tak do větru. O tuto problematiku je však skutečně zájem i v České republice. Příkladem může být herní expert a kapitán firmy Court of Moravia Petr Pouchlý, který touto oblastí aktivně zabývá. Určitě však není sám. Vždyť i na akademické půdě na Univerzitě Palackého v Olomouci probíhá výuka předmětu s názvem Game studies: digitální hry a herní studia.

Rozhodně se tedy nenechte od hraní her odradit. Pokud se najde více personalistů s pochopením pro gaming, dočkáme se doby, kdy do životopisu budeme připisovat také své herní výsledky. A ta doba pravděpodobně přijde už poměrně brzy. A pokud ne, tak si aspoň při hraní počítačových her krásně odpočineme.

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email