Hledáte práci? Pomůžou ti, od kterých to nečekáte!

3 min. čtení
weak ties

Není to legrace a všichni to víme. Obvykle míříme trochu výš, než bychom měli, a pozvánky na pohovory se jen tak nehrnou. Ale nezapomeňte na zdroj příležitostí, který na první pohled není tak zjevný. Seznamte se s weak ties.

Práci si můžete hledat několika konvenčními způsoby. Projíždění pracovních portálů a odepisování na inzeráty je tím nejběžnějším z nich. Čelíte ovšem tvrdé konkurenci, a jelikož si stejně spoustu použitelných fleků mezi sebou rozdělí kamarádi, leckdy si váš vypiplaný motivační dopis nikdo ani nepřečte. Nebo o slušný džob žadoníte mezi svými přáteli, což je o něco efektivnější strategie, přesto však má jeden výrazný nedostatek, který byl popsán už v 70. letech.

Slabí lepší než silní?

Sociolog Mark Granovetter zkoumal přátelské vztahy mezi lidmi a sledované vazby rozdělil na silné a slabé. Silných vazeb člověk nemá mnoho, jelikož se týkají jeho bezprostředního okolí – nejlepších přátel a nejbližších kolegů. Od těchto lidí čekáme při řešení problémů největší podporu a obvykle ji také dostáváme – pro téma hledání práce to však nestačí. Ptát se svých silných vazeb na ideální místo často nefunguje, protože s nimi máte až příliš společného. Kdyby o něčem věděli, nejspíš byste to už věděli také (pokud by to místo už sami rovnou nevzali). Proto přichází čas podceňovaných slabých vazeb!

To jsou všichni ti lidé, o kterých už skoro ani nevíte. Bývalí spolužáci ze základních a středních škol, kteří se rozutekli kdo ví kam, vzdálení příbuzní, známí známých a podivíni z různých networkingových akcí. Prostě lidé, se kterými jste možná kdysi měli něco společného, ale aktuálně nejste moc v kontaktu a vlastně od nich nic nečekáte. A právě proto, že jejich profesní náplň, věk či okruh známých je o tolik jiný než ten váš, vám mohou být užiteční. Pokud o něčem totiž budou vědět, přece jen raději nabídnou práci vám, kterého aspoň vzdáleně znají, než někomu úplně cizímu. Bingo, v pondělí nastupujete!

Zastaralý výzkum? Kdepak

Granovetterův výzkum proběhl v 70. letech, tedy dávno před nástupem Facebooku. Později se jeho teorie hodně rozšířila a dočkala se částečných revizí – podle všeho lépe funguje u lidí, kteří zastávají vyšší pozice nebo mají více pracovních zkušeností. Logicky, jelikož postupem let a rostoucím množstvím aktivit, které v životě vyzkoušíte, se síť vašich kontaktů rozšiřuje. Nebojte se proto pouštět i mezi takové sociální skupiny, ze kterých zdánlivě žádný užitek mít nebudete. Rozšíříte si obzory a kdo ví, kdy si na vás zrovna tihle lidé vzpomenou!

Dnes je udržování vzdálených kontaktů mnohem snadnější než před pár desítkami let – to první, co po založení účtu na sociální síti uděláte, je přidání všech bývalých spolužáků a dalších zdánlivě zbytečných lidí z minulosti. Právě oni jsou ale často těmi, kdo na vaše zoufalé výkřiky ohledně hledání práce reagují. Pokud jste se tedy ocitli ve spirále beznadějného rozesílání životopisů na všechny strany, zkuste se na chvíli zastavit a vystřelit žádost o práci do své sociální bubliny na Facebooku. Třeba vás některá z vašich slabých vazeb příjemně překvapí…

Sdílet

facebook twitter google+ linkedin email